Praprapra

Posted in Blog | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Praprapra

Námluvy

Z O2 přišla po několika upřesněních a schůzkách zajímavá nabídka.

Obecně: xx,-/SIM za všechno co jsme požadovali + relativně výhodné tarify na volání, ale o ty nám zase tak moc nešlo.

Jednal jsem vždy s p. Tomášem Ježkem, obchodním zástupcem O2 kdesi z Berouna z externí společnosti, která se dle pravidel O2 stará o Business  zákazníky. Jednaní vždy probíhalo korektně a přesvědčivě. Pokud jsme narazili při jednaní na nějaký problém obvykle se to povedlo dát do vzájemného souladu. Nic nenasvědčovalo, že by se mohli vyskytnout nějaké problémy.

 

Posted in Martyrium O2 | Leave a comment

Předehra

Proč jsme začali uvažovat o O2?

Přestože jsme byli s Vodafonem od jeho samotného začátku, tehdy ještě s Oskarem, nějak nejevil zájem o prodloužení naší smlouvy, přesto že jsme se o to snažili více než půl roku. Zjednodušeně nám po skončení platnosti smlouvy začali účtovat poplatky, jako každému druhému z ulice bez ohledu na to, že naše platby se pohybovali v řádu desetitisíců korun měsíčně.

Oslovili jsme ostatní operátory.

Pro obecnou představu, naše požadavky byly následující:

  • Datové SIM s aktivovaným GPRS přenosem
  • Možnost z těchto SIM odesílat e-maily
  • Možnost aktivovat datový přenos v roamingu
  • Jednotnou cenu za každou SIM bez ohledu na přenesená data  (max 20MB/měsíc)
  • Pokud budeme převádět i čísla pro volání pak i rozumné tarify pro volání.

 

 

Posted in Martyrium O2 | Leave a comment

Martyrium O2

Pokusím se zde jednoduchou a srozumitelnou formou v časové posloupnosti a objektivně zapisovat jak probíhá naše komunikace s O2, jednotlivé kroky, reklamace a stížnosti. Kontakty na konkrétní osoby a naše vzájemné komunikace.

V současné době je škoda způsobená O2 naší společnosti vyčíslena na cca 500 000,-

Problémy jsou od samého začátku naší spolupráce a očekáváme že se to ještě pár týdnů a měsíců a možní i let potáhne dál a dál…

K zachování objektivnosti nutno dodat, že některé méně významné věci kupodivu zatím fungují.

Posted in Martyrium O2 | Leave a comment

UFONova záruka spokojenosti

K rukám úplně nejvíc největšího Ufona v Čechách

 

Milý Ufone,

promiň za to oslovení, ale tvá zaměstnankyně mi odmítla sdělit tvé skutečné, asi přísně tajné, jméno.

Už název společnosti mě měl varovat, že tvé jednání nebude zcela „lidské“. Bohužel ani negativní zkušenosti v mém okolí mi nezabránili vyzkoušet  tvé služby a musel jsem se spálit sám. Musím tedy uznat, že tvé operátorky na prodeji jsou dobře vyškolené a snaží se, seč mohou, bohužel tady kvalita tvých služeb končí.

Operátorka mi naslibovala hory doly, že v mé lokalitě není absolutně žádný problém s kvalitou signálu, že mi garantujete minimálně “užnevímpřesnějakou“ konektivitu. No, uvěřil jsem. Protože jsem zodpovědný a rád mám své věci v pořádku a včas, kontaktoval jsem tě o měsíc dříve než jsem tvé služby chtěl využít (končila mi smlouva s O2).

Na ověření kvality a dostupnosti svých služeb a vyzkoušení přístroje, který jsi mi poslal, jsi měl minimálně 3 týdny čas, nicméně to vypadá, že jsi se na to úplně vykvajznul. Protože ta věc, kterou jsi mi poslal, opravdu absolutně nefungovala. Protože ufonský personál na technické podpoře je kvalitativně na mizerné úrovni, diametrálně odlišné od kvality ufonů na obchodním, nelze se divit, že tvůj ufon šesté kategorie neví co je IP adresa, není schopen identifikovat zelenou barvu, a úplně v klidu narve kabel od napájení do antény, není se čemu divit, že jeho rady po 20 minutové snaze o identifikaci problému skončily tím, abych to odnesl kamsi na Karlín do tvého doupěte, kde mi dozajista poradí více a lépe. Jaké bylo mé překvapení, že vrchní ufon na recepci na mě koukal jako na mimozemšťana, že mi tady opravdu vůbec nic nevymění, nezkontrolují a dokonce mi ani nikdo neporadí. A že jediné co mi může doporučit, je abych to reklamoval, že mi do 30 dní dáte vědět, jak to dopadlo. Měl jsem pocit, že to nemůže myslet vážně a že jsem se stal obětí skryté kamery nebo jiného typu reality show. Bohužel jeho kalné oči a tupé přikyvování jeho ufonské kolegyně mě utvrdily v tom, že mé pocity jsou opravdové. A pak z nich vypadlo ona druhá rada: „No, tak to můžete vrátit“, teda hele jako, tomu říkám super servis. Tohle mi někdo udělat v mojí firmě tak letí na hodinu. Neva, to je tvůj problém, beru, tady si to vemte, dejte mi moji zálohu a já padám. Ejhle, prý mi to vrátíš za 60 dní. Si jako děláš srandu ne? Já to musel zaplatit hned a ty máš na vrácení 60 dní? To nemáš na výplaty, nebo co? Mimo to, jestli to chci vrátit, tak to nejde tady, ale nutíš mě jít na poštu a vyplnit papíry a ještě zaplatit nějaké úchylné pojištění za střep, který nefunguje. Nějak mi to tvoje vynikající obchodnice na ufolince zapomenula říct, že záruka spokojenosti není tak úplně obvyklá… No nevadí, jsem ochotný všechny tyhle tvoje ufovýmysly akceptovat a splnit, a mít od tebe klid.

A víš co se stalo minulý týden? Zase mi volala nějaká ufonka, tentokrát z účtárny, že prej ti dlužim 187,- korun za data, ze kterých jsem nestáhnul ani byte. Jsi normální?

Takže mi dovol malé shrnutí:

  • Objednal jsem si u tebe tvé nadpozemsky kvalitní služby
  • Dostal jsem zcela nefunkční zařízení, za které jsem ti zaplatil 500,-
  • Nešlo to připojit k internetu, a proto jsem nestáhnul ani byte
  • Hned další den jsem to byl reklamovat ve tvé ufozákladně
  • Poslal jsi mě na poštu a donutil mi to poslat tou nestrašnější formou, jakou v téhle republice máme.
  • Poštovné a pojištění mě stálo 150,-

Ztráta mého času:

  • Instalace nefunkčního zařízení – 1 hodina
  • UfoNekňuba na technické podpoře – 30 minut
  • Návštěva tvé ufozákladny – 2 hodiny
  • Pošta – 2 hodiny
  • Nová objednávka služeb a výběr jiného, spolehlivějšího partnera a vhodného tarifu – 3 hodiny
  • 2 dny bez internetu

 

Tvoje záruka spokojenosti mě stála cca 6000,- Prosím tě, ještě stále jsi se neobtěžoval vrátit mi mých 500,-, přesto, že dnes už je to hodně přes 3 měsíce co jsi mi to slíbil,  stáhni si z toho ty tvé úchylné poplatky za data které jsem neodebral, a zbytek dej té milé slečně na obchodním co mi to prodala – ta jediná si je jako prémii zaslouží. Potom vydej interní příkaz všem svým podřízeným ufonům nechť si laskavě ze svých databází vymažou všechny moje kontakty, telefony, maily, adresy a už mi prosím nikdy, opravdu nikdy, nevolej a neobtěžuj mě svou neschopností.

 

Ředitel Zeměkoule.

 

V Praze dne 20.7.2010

Posted in Blog | 1 Comment

Motor Renaut

Posted in Blog | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Motor Renaut

MySQL Error 1030 – Got error 134

MySQL Error

1030 – Got error 134 from storage engine

Chyba se objeví při čtení z poškozené tabulky. Nemusí být nutně poškozená, stačí špatné indexy, nebo něco není úplně správně (například čtení už vymazaného řádku a pod.).  Nepátral jsem v tom hluboce, stačilo opravit tabulku.

REPAIR TABLE nazev_tabulky

Posted in SQL | Leave a comment

Seoul

23.11.2010

Rano v 6 jsme vstali ybztecne protoze jsme nevedeli kolik je hodin a odjezd byl az v 7. tak jsme zase zalehli a dospali jeste hodinku. V 7 jsme odjeli do DMZ rzchlost prohlidek bzla neuveritelna cca 10-15 minut na jednu zastavku kde jsme v klidu mohli bzt hodinu. no celkove zajimave…

Po navratu do Soulu jsme se vydali na Vzhidkovou vez. spousta zamku, krasny vzhled.

Keskovali jsme celou cestu domu.

Posted in Denik z Vietnamu | Leave a comment

Seoul

22.11.2010

Celou noc jsme leteli z Phom Phenu do Seoulu. Pristavame v 6 rano.  Na letisti davame mistni TB hotel a hura do mesta najit ubztovani. Ve vylidnutem Guest Housu maji volno a tak se za  10 USD ubztujeme a jdema do mesta keskovat.

Protoze jsme unaveni a je nam strasna zima vracime se po setmeniu a jdeme dospat co jsme ztratili v letadle.

Posted in Denik z Vietnamu | Leave a comment

Phnom Penh

21.11.2010

Rano jsme si pujcili motorku a vzrazili jsme na prohlidku muzea a pamatnihku genocigz Pol Potova rezimu… uroven muzea mizerna ale atmosfera nahanela mistz hruzu.

Chteli jsme se podivat na Palace a pagodz ale kuli festivalu bzlo vsechno uzavrene. tak jsme jeli na Killing Fields a prohlidli si mistni pamatnik a cestou ypet odlovili kesku a po prijezdu jsme si dali pivko a veceri a odjeli tuktukem na letiste a tady cekam na letadlo v salonku.

Posted in Denik z Vietnamu | Leave a comment