Hanoj

Hanoj

25.10.2010

Tak první řadě doprava – jako chaos je slabe slovo. Každej tu má motorku, protože daně na auta jsou moc velký a nejak si to domorodci nemůžou dovolit – až na výjimky samozřejmě.

Uděli jsme si pěší procházu po Hanoji. V pondělí a v pátek jsou muzea zavřené což jsme se doyvěděli až uprvního muzea, takže procházka pokračovala po otevřených místech. Památník B52 – kurňa to je fakt velký éro. Pár jich tady za války hapalo a oni to tady nějak pozbírali a poskládali na hromadu. Jen se o to už dál nestarají. Sakra, jak jsou muyea v evropě udržovaný a o exponáty se starají – tady je to asi každému jedno.

Prošli jsme si staré město – něco podobného jako v Praze jen asi 10x větší. Ono ve Vietnamu „vetších“ měst je pomalu každý druhý a větší znamená tak cca 2 000 000 lidí. No našli jsme hospůdku kde „točili“ pívo – teda pokud se dá to co tam predváděli s tou hadicí označit slovem točili. Ale chutnalo. Najednou se tam objevil nějakej domorodec a začal mluvit česky, no mazec. Studoval v Čechách tak jsme trochu poklábosili, ale musel odjet. No vypil 2 škopky, sed na motorku a frčel. Asi tu alkohol nikdo neřeší.

Večer jsme se byli projít ještě k jezeru a pak dohnat časovej posun do postele.